FRANCOUZŠTINA - HISTORIE A SOUČASNOSTfrancouzština Praha, výuka francouzštiny, kurzy francouzštiny Praha, jazykové kurzy francouzštiny
FRANCOUZŠTINA - ZÁKLADNÍ FAKTA
Francouzština je románský jazyk, kterým se hovoří ve Francii, Belgii, Švýcarsku, Kanadě a v některých zemích v Africe. Francouzština se píše latinkou s diakritickými znaménky. Z francouzštiny pochází velká část mezinárodně používaných výrazů. Zajímavé je, že až 70% anglických slov má svůj původ ve francouzštině.
Francouzština je uznávaná jako jazyk diplomatů a slouží jako komunikační prostředek v celé řadě mezinárodních organizací (OSN, EU, NATO apod.) Mezinárodní význam francouzštiny však postupně nahrazuje angličtina jako hlavní světový jazyk.
FRANCOUZŠTINA, Z HISTORIE JAZYKA
Prvním úředním jazykem na území Galie byla latina v souvislosti s 
narůstajícím vlivem Římské říše, který započal již v období válečných výbojů Julia Caesara v letech 58 až 52 před naším letopočtem. Římané postupně ovládli správu a administrativu celého území. Keltské obyvatelstvo tak bylo romanizováno, ale původní jazyk Galů přesto přežíval nadále, a to převážně v mluvené podobě. Proces romanizace zanechal stopy i v některých dnešních nářečích francouzštiny, např. nářečí kraje Provence je blízké svojí výslovností italštině.
Ve starověku bylo území dnešní Francie roztříštěné a proto se začala vyvíjet různá nářečí s třemi hlavními oblastmi:
- Francouzština - nářečí severu země la langue d'oïl.
- Francouzština - nářečí jihu země la langue d'oc, jazykověda je považuje za samostatný románský jazyk, okcitánštinu či provensálštinu, která je používaná v jižní třetině Francie na jih od Loiry. Od roku 2006 je úředním jazykem v celém Katalánsku.
- Francouzština - nářečí frankoprovensálská používaná ve východní oblasti, v okolí měst Lyon, Ženeva a Grenoble.
Pro další vývoj francouzštiny mají vliv následující historické události. Ve středověku (od 5. stol. až do pol. 9. stol.) vzniká státní útvar důležitý pro vývoj celé 
Evropy - Francká říše. V 5. století se křesťanství stává oficiálním náboženstvím říše, která se rozkládala na území dnešní Francie, Nizozemska, Belgie a Německa. Verdunská smlouva uzavřená v roce 843 rozdělila Franckou říši na tři království a položila základy nejen středověkému francouzskému a německému království, ale i dnešním moderním státům Francii a Německu.
Prvním středověkým římským císařem byl francký král Karel I. Veliký (742-814). Dvůr Karla Velikého se stal významným střediskem kultury. Došlo k rozkvětu vzdělanosti, výtvarného umění i jazyka, jde o období karolinské renesance. O 
francouzštině se však v této době ještě nedá hovořit, jazyk byl stále složen z mnoha různých nářečí. Nicméně jazyk, který vzniká díky šíření kultury v období karolinské renesance, se ve francouzštině nazývá la langue franque nebo la langue francienne, tedy základ moderní francouzštiny. Po smrti Karla Velikého uzavřeli jeho vnukové alianční Štrasburskou přísahu (842). A právě text tohoto právního dokumentu napsaný také ve staro-francouzštině je považován za zrod francouzštiny novodobé.
